Zápisník cylona - Akicon 2012

13. listopadu 2012 v 23:09 | Ruchie |  Na cestách
(Varování: tento článek obsahuje reklamu.)


Byl pátek 9. listopadu a naše čtyřčlenná cylonská skupina zamířila na Akicon. Společnost Dagia nás přepravila na místo přibližně za 3 hodiny a my jsme tak měli dostatek času vyzvednout si vstupenky a visačky (ano, visačky se jménem) a vyznačit si v papírovém programu přednášky, soutěže, workshopy a promítání, které chceme navštívit.

zhruba nějak takto vypadá cylonův program

DanQ nás pověřil veledůležitým úkolem - vylepením plakátů. Důležité to bylo proto, že to byly plakáty na hry od Please Wait, což je můj oblíbený vývojářský tým. Nebudu přehánět, když řeknu, že Asistent detektiva Zbyška je nejlepší visual novelou, kterou jsem hrála. Další plakáty byly propagační plakáty Akiconu vzešlých ze soutěže, které se účastnila také moje maličkost. Poté nám už nezbývalo mnoho času a přesunuli jsme se na první přednášku, kterou jsme měli vyznačenou v programu. Její název byl Kyaraben a jak na něj a zatímco se kluci přesunuli zhruba do čtvrté řady, já jsem zůstala u plátna a psychicky jsem se připravovala na svoje první sólo přednášení. Prezentace se rozběhla a mně se rozklepali nohy, ruce i hlas. Posluchači i přítomní organizátoři se však tvářili docela přívětivě a když po slidu s roztomilou pandou zaznělo z dívčích a cylonských úst "jéééé", věděla jsem, že to nebude tak hrozné a zklidnila jsem se. Přednáška plynula celkem dobře. Přiznám se, že si z ní už moc nepamatuju, což je myslím dobré znamení. Kdybych udělala nějaký průšvih, pamatovala bych si to nejspíš ještě pět let. Jen kdybych nezapomněla na soutěž o akibony. To mě moc mrzelo, takže jsem se to snažila napravit tím, že jsem část akibonů dala Sykymu pro jeho přednášku a druhou část jsme rozdali s Dajim při své nedělní přednášce. Poté jsme si šli pro tašky do auta, uložili jsme je v místnosti pro spaní a odebrali jsme se na Wolfiiho přednášku Madoka Magika, která byla zapsaná pod jeho přezdívkou Nyan-chan production. (Kolik těch přezdívek vůbec má? :-D A kdo se v tom má vyznat?) Přednáška to byla zhruba na čtyřicet minut a bylo to vlastně takové zhrnutí toho, co o Madoce víme. Wolfii se velmi snažil, aby nespoileroval, takže předpokládám, že přednáška byla určena především těm, kdo Madoku neviděli. V každém případě, pokud jste se na toto anime nedívali proto, že jste ho považovali za obvyklé mahou shoujo, jakých už bylo vydáno nespočet, vyvedl vás Wolfii z omylu. Pro mě to bylo tedy pouze připomenutí tohoto anime, ale ani to nebylo špatné. Poté nás už čekal pouze odpočinek v místnosti na spaní a poklidné dokončování našich přednášek v zapadlých koutech Zahrady. Nebo jsme si to alespoň mysleli. Místnost na spaní se ale za dobu naší nepřítomnosti nepříjemně zaplnila a my jsme se vydali hledat nové útočiště. Nečekaně jsme ho našli díky Wolfiimu, který postával před zavřenou Dílnou a dal se s námi do řeči. Dozvěděli jsme se, že v Dílně nikdo není a že bychom tam mohli nalézt onen klid, který nám měl dopomoci k psaní přednášek. Rozbili jsme tam tedy tábor a začali pracovat. Těsně po půlnoci se k nám připojili Wolfii a Arian a ještě později také Grek. V tak vybrané společnosti jsme se cítili velmi dobře a povzbuzeni matchou jsme s Dajim vydrželi pracovat asi do půl čtvrté ráno.

Vstali jsme přibližně v 7 hodin a rychle jsme si přemístili zavazadla do auta. Vrátili jsme se tak akorát, abychom stihli Wolfiiho výběr AMV 2012. Tentokrát se Wolfi v programu skrýval pod přezdívkou Kotomi. Promítání začalo AMVčkem Metamorphosis, pro které naše cylonská skupina hlasovala v AMV soutěži na Animefestu. I další AMVčka byla kvalitní a tak byl tento výběr příjemným začátkem nového dne. Zatímco Syky s Motim odešli na Lovecraft, já a Daji jsme zůstali ve Velkém sále v očekávání přednášky Novinky v anime od Ariana a Wolfiiho. (Tentokrát byl Wolfii uveden jako Wolfii.) Byl to dobře udělaný přehled, který mi připomněl anime, na která jsem se chtěla dívat, ale zatím jsem na ně neměla čas. Jsem ráda, že mi připomněli především anime Hyoka, z kterého jsem viděla zatím pouze dva díly, než jsem musela dočasně přestat se sledováním a teším se, jak to bude pokračovat. Přednáška byla rozdělena na dva díly, druhou část v Malém sále ve dvě hodiny jsme nestihli, takže mě velmi potěšilo zjištění, že přehled z obou částí přednášky bude k dispozici na internetu. Za to mají kluci velké plus. Poté jsme s Dajim vyrazili na nákup jídla do Lidlu, nasnídali jsme se a chvíli jsme se opět zabývali přípravou přednášky. V poledne jsme se chystali na Grekovu přednášku Typologie bišíků. Velké množství návštevníků lačnících po krásných chlapcích nás donutilo stát ve frontě už čtvrt hodiny předem. Přednáška to nebyla špatná. Jako obvykle ji nad průměr vyzdvihoval Grekův projev. Samotné pojetí bylo trochu jiné, než jsem čekala, ale bylo zajímavé (rady, jak zbalit toho nebo onoho bišíka byly zábavné). Po skončení Grekova vystoupení jsme zůstali ve Velkém sále a čekali jsme na přednášku Japonské stereotypy v americké kinematografii. Bylo to moje i Dajiho první setkání s Angie. Velmi příjemně nás překvapila. Její přednáška byla nabitá informacemi, poskytla spoustu příkladů i ukázek a její projev byl velmi přirozený a příjemný. V mém cylonském seznamu přednášejících, které musím vidět aspoň jednou za con, se Angie zařadila vedle Greka, Sainta, Yuffie a Hintzu. A jestli se přesune na vedoucí pozici této skupiny, to uvidíme časem. Zatím má skvěle našlápnuto. Po dvou hodinách proseděných na stejných židlích jsme zůstali i na hodinu třetí a čekali jsme, co vznikne ze spojení dvou přednášejících es Greka a Hintzu. Navíc ten záhadný název Přednáška psaná na oprátce. Dojmy z toho byly dost rozpačité a jejich výstup byl zmatený, chvílemi trochu trapný a působil na mě nedostatečnou přípravou. Škoda, že přetáhli a neměli dost času na vysvětlení svých záměrů. Věřím tomu, že to měl být ukázkový příklad, jak se o kontroverzních tématech přednášet nemá. Delší čas na rozebrání jednotlivých chyb by určitě nebyl na škodu. Po třech proseděných hodinách jsme šli trochu protáhnout své ztuhlé nohy a s Dajim jsme se ubytovali na koleji Volha. Pobyt tam byl sice trochu dražší než v létě, pokoj však disponoval hotelovým pohodlím a mohli jsme využít také internet a tiskárnu, takže jsme byli ve výsledku velmi spokojení. Pak jsme už spěchali na Animestop, který tento rok moderoval Syky, protože Lusi odjela na dovolenou. A zhostil se toho úkolu výborně. Zbytečně nic neprotahoval a byl příjemně vtipný. (Jako fanynka origami musím učitě vyzkoušet Sněhovou kouli. Snad se mi povede.) Škoda jenom těch problémů s technikou, soutěž kvůli ní musela skončit předčasně. Přesto se povedlo vyhlásit vítěze. Uznání patří samozřejmě také Mitsuki, která soutěž vytvořila. Poté jsme s Dajim museli opět doplnit zásoby energie a nakoupit potraviny. Našli jsme si tichý koutek u Herny a na chvilku jsme zase spustili své počítače, abychom vylepšovali svoji prezentaci. Pak jsme se museli rozmyslet, jestli půjdeme na přednášku Christofa nebo pana Kyncla. Nakonec vyhrála přednáška Jak nás může obohatit japonská etika Tomáše Kyncla. Pan Kyncl i jeho přítelkyně byli skvělí. Svou přednášku doplňovali praktickými ukázkami z bojového umění i života samurajů a působili velmi přirozeně. Příjemný byl i kontakt s posluchači, který pan Kyncl navázal. Po tomto skvělém zážitku jsme zůstali v sále na Vyhlášení soutěží a to čistě ze sobeckých důvodů. Čekala jsem, až Dan vyhlásí výsledky plakátové soutěže a až dostanu své plakáty a dva tisíce akibonů (ano, dostala jsem takové jmění!). Trochu mě Dan zaskočil svými otázkami, nečekala jsem, že se bude na něco ptát, takže jsem jen vyžbleptla nějakou připitomělou odpověď a doufala jsem, že si nikdo nebude pamatovat, co jsem říkala. Vzápětí jsme s Dajim zamířili do Akikrámu utratit moji výhru. Nabídka byla už docela přebraná, ale stejně jsme si ukořistili zajímavý kousek - mangu Ghost in the Shell, která byla v nabídce právě za ty dva tisíce, které jsem vyhrála. Osvěženi pocitem dobrého úlovku jsme se vydali k autu, kde si Syky s Motim vyzvedli svá zavazadla a my jsme pokračovali na koleje, abychom konečně dopsali naši prezentaci na následující den.

Po čtyřhodinovém spánku jsme rychle běželi na Sykyho přednášku Anime rychlovky, které jsme si bohužel moc neužili, protože většinu času jsme strávili mimo Dílnu. Naše nervozita před následujícím bodem programu totiž narůstala a my jsme si znovu projížděli naši přednášku. Proto si ze Sykyho přednášky pamatuju jenom to, že přetahoval o čtvrt hodiny. Zbytek bohužel zhodnotit nemůžu. No a pak nastalo to něco, čeho jsme se s Dajim celou dobu obávali. Naše společná přednáška Sailor Moon od začátku do konce (světa). Spoždění nás znervóznilo na velmi vysokou míru a to především Dajiho, který přednášel úplně poprvé. Na našem výkonu byla nervozita hodně znát, což mě trochu mrzí, protože Sailor Moon je pro mě i Dajiho taková srdcovka - naše první anime. Přesto jsme se snažili vydat ze sebe to nejlepší. Po přednášce jsme měli asi hodinu a půl na to, abychom se vzpamatovali ze svého výkonu, rozebrali, co všechno tam bylo špatně a co budeme příště dělat jinak a nakoupili na Akicon burze pár přívěsků na klíče pro sebe a ostatní cylony. (Mám opět Totora - kdo by to u mě čekal, že?) Poté jsme se přesunuli na Zakončení, kde byli nejdřív všichni návštěvníci pozváni na Natsucon. Mikrofonu se pak ujal Grek a oficiálně ukončil con. Samozřejmě došlo i na dotazy a připomínky přítomných návštěvníků a musím ocenit Grekovu odpověď na moji připomínku, která se týkala začínajících přednášejících. Moc se mi líbí nápad, že by byl na webu Akiconu vytvořen formulář pro přihlašování svých přednášek.

No a pak to byl skutečně konec. Ne světa, ale Akiconu. Rozloučili jsme se s Danem, posbírali jsme své plakáty a odešli jsme k autu. Cestou zpět nesměla chybět už tradiční návštěva našeho oblíbeného fast foodu a pak už jsme jen podřimovali, dokud nás kapitán vozidla nedopravil až k našim domovům.


Technické problémy
Letos jsme jich na Akiconu zaznamenali o něco více než minulý rok. Nepřekonatelné combo tvořily mikrofony a reproduktory. Další problém se vyskytl na Animestopu, kdy byly výsledky odhaleny předčasně a způsobilo to mírný zmatek. A technické problémy provázeli také naši přednášku o Sailor Moon, částečně naší vinou. Technická podpora ze strany organizátorů byla však výborná a vše se podařilo rychle vyřešit.

Organizace
Osobně jsme na místě nezaznamenali žádné nedostatky kromě těch technických. Registrace byla rychlá, organizátoři byli ochotní a s jmenovkami, program kvalitní. Nestalo se, že by se nějaké téma objevovalo víckrát v různých přednáškách. A velmi se mi líbil nápad přesunout většinu stánků do jedné místnosti. V atriu se tak uvolnilo hodně místa, které bylo jindy přecpané nejenom samotnými prodejci, ale také okukujícími zákazníky. Jedinou připomínku jsem už řekla přímo na zakončení. Jednalo se o informování přednášejících. Velmi bych na webu Akiconu uvítala stránku věnovanou právě informacím pro přednášející. Například podporované formáty prezentací a videí, v čem se videa přehrávají, co je naopak nevhodné, že se můžou přednášky zasílat předem na vyzkoušení, jestli fungují a dokdy nejpozději se mají poslat. A případně další potřebné informace. My jsme na to už přišli, ale věřím, že by to mohlo pomoci i pro budoucnost.

Cosplay
Velmi nás překvapil i potěšil tak vysoký počet cosplayerů. Když jsme v pátek dorazili na akci, měli jsme dojem, že jsou snad všichni účastníci v cosplayích. Po chvíli jsme narazili na civilní návštěvníky a už jsme se necítili tak hloupě. Ale přesto se nad sebou budeme muset zamyslet. Letos byl jediným cylonským zástupcem cosplaye Daji a to pouze na neděli.

Největší záhada
Wolfii - jeho nový vzhled a množství přezdívek byli nesmírně matoucí. Na mě však nestačil - poznala jsem ho podle hlasu.

Cylonská aktivita
Naše aktivita na tomto conu byla rekordně vysoká. Já a Syky jsme vytvořili komiks do Mangazínu, Syky a Emil zase dvoustránku s detektivem Zbyškem do Playbišíka. Zde byla také otištěna Sykyho jonkoma. Daji přeložil titulky pro film Poslední varování pana Mota. Podařilo se nám na Akicon propašovat celkem pět cylonských plakátů - dva o konci světa, jeden se Zbyškem, jeden na Kozí farmu a jeden na Boží skript. V Akikrámu se objevil Asistent detektiva Zbyška. A tři ze čtyř cylonů se zůčastnili také svými přednáškami.


Dajiho postřehy:

Tohtoročný Akicon bol pre mňa odlišný - prvýkrát som aktívne prispel prekladom titulkov k filmu (Mr. Moto's Last Warning), pomáhal som pri realizácii obalov na visual novelu Asistent detektiva Zbyška a spolupracoval som s Ruchií na prednáške o Sailor Moon. Zrazu sme sa ocitli blízko všetkých tých ľudí, ktorých som predtým videl iba z diaľky.

Organizácia: Z môjho pohľadu organizácia conu fungovala bezproblémovo a nenarazil som na žiadny konflikt alebo nečakanú zmenu v programe. Dokonca ajrozhlas bol využitý správnym spôsobom :). Trochu škoda že štrajkovali mikrofóny, ale dalo sa slušne fungovať aj bez nich.

Prednášky: Tento rok som nevidel ani jednu zlú. Medzi tradične najlepších prednášajúcich ako Grek či Hintzu sa dostali skvelá Angie a jednoznačne úžasný Tomáš Kyncl s priateľkou, ktorých prednáška pre mňa bola vyvrcholením tohto Akiconu. Prednáška psaná na oprátce poukázala na úskalia, na ktoré možno pri tvorbe prednášky naraziť. Hintzu a Grek po úvodnom kontakte s publikom v inscenovanej ukážke predviedli formou diskusie príklad dvoch extrémne subjektívnych postojov založených na neúplných, neoverených informáciách a polopravdách, pričom použili aj manipulatívne techniky. Prednáška bola síce trochu ťažšie uchopiteľná, ale podľa mňa trafila do čierneho a bola výborná.

Sailor Moon: Tvorba prednášky si vyžaduje omnoho viac práce, ako som si myslel. Aj keď som mal tému veľmi slušne naštudovanú, nepoznal som, ani som nevedel intuitívne prísť na správne postupy na tvorbu prezentácie a poznámok k prednesu. Ruchie mi s týmto výrazne pomohla. Prednášku sme nemali kvôli krátkosti času odskúšanú na nečisto. Ruchie prednášku našťastie držala na slušnej úrovni a v určených koľajách. Ja som mal na začiatku hodne veľkú trému, rozprával som moc pomaly, zabúdal som hovoriť niektoré veci, občas som sa opakoval, nepočúval som Ruchiu, predbiehal som, nedržal som sa slidov. Keď sme zrýchlili, tak mi asi s veľkou pravdepodobnosťou nebolo moc rozumieť. Očakávam feedback od orgov, a takisto si chcem pozrieť záznam z prednášky. Čo chcem povedať je, že verím, že sa poučím z chýb a že nabudúce dokážem podať omnoho lepší výkon. Som veľmi rád, že som si mohol vyskúšať prednášanie na Akicone a chcel by som dostal ďaľšiu šancu.

Na cone panovala všeobecne dobrá atmosféra. Keď sme sa po oficiálnom ukončení conu odoberali na odchod, v átriu stáli hlúčiky debatujúcich ľudí, na ktorých bolo vidieť, že prežili príjemný víkend. Stálo to za to a radi prídeme znovu.


Nevynechtejte ani reporty dalších cylonů na Sykyho blogu.
 

Advik 2012 - najděte si Akiko

31. července 2012 v 22:23 | Daji a Ruchie |  Na cestách
Něco na úvod k nám a Advíku. Poprvé jsme Advík navštívili před 3 lety, rok 2010, kdy ho mělo na starost ještě původní vedení. Všechny nynější Cylony tehdy velice zklamal. Zvyknutí na skvělý program Animefestu jsme v neděli odjížděli rozladění jak programem, tak organizací a bohužel i chováním návštěvníků, kteří rozbíjeli vybavení školy. Nejpozitivněji mi tehdy utkvěla v paměti manga knihovnička, SingStar a laser game, což ovšem nepomohlo napravit špatný dojem ze zbytku. Rozhodli jsme se, že na další Advík už nepojedeme. Pak jsme se dozvěděli o změně organizace a řekli jsme si, že to ještě jeden rok zkusíme. A tak jsme vyrazili na ročník 2011 pod vedením slovenských organizátorů. KC Zahrada sice byla malá, ale rozšíření o venkovní prostory bylo dostačující. Program byl mnohem lepší (byť Grek v pidi sálu byl velkým failem organizátorů), objevili jsme pro nás nové skvělé přednášející (jmenovitě Yuffie, Saint a Vítek Kawasumi). V organizaci jsme nějaké chybky zahlédli, ale protože jsme byli jen obyčejní návštevníci, nijak vážněji nás to nezasáhlo. Odjížděli jsme relativně spokojeni s tím, že příští rok se vrátíme.

No a teď konečně k letošnímu Adviku 2012. Pocity z něj máme značně rozpačité a to především kvůli organizátorům. Letos jsme se všichni Cyloni určitou částí podíleli na programu a já i Daji jsme využili Advikem nabízené ubytování na koleji, takže jsme přišli do kontaktu s oranžovými orgy. Bohužel. Ale hezky postupně.

Už celkem dlouho dopředu jsme pravidelně kontrolovali web Adviku, takže jsme zaznamenali už první, předběžnou verzi programu. Jako první jsem hledala bod programu, který měl znít "JRPG naživo - Cyloni" a měl být ve Workshop místnosti. Našla jsem ho v Game salónu (v menší místnosti) a pod názvem "JRPG naživo - Sykysan a Monti" a označeno jako přednáška. Mno, dobře, překlep může udělat každý. Takže jim Syky napsal e-mail. Chápu, že místa není nazbyt, takže přesun do workshop místnosti nebyl možný. Nechápu ale, že ani v jedné z následujících online verzí programu a dokonce ani v tištěném programu nedokázali změnit "Sykysan a Monti" na "Cyloni" (nebo aspoň chybné Monti na správné Moti) a změnit označení "přednáška" na "soutěž" nebo "hra". Takže pár lidí přišlo na přednášku, která se nekonala.
Další bod programu - Křest Vějíře, byl 2 týdny před Advíkem změněn na přednášku. "Publikoval jsem ve Vějíři - Sykysan a Ruchie". Ani tuto změnu organizátoři do programu nezanesli.

Aby toho před odjezdem do Prahy nebylo málo, pár dní před začátkem Advíku přišel hysterický hromadný e-mail od Róberta Žittňana ohledem ubytování na kolejích. Ale o tom více Daji (viz níže).

Obecně k organizaci samotného Advíku:

Z našich zkušeností můžeme říct asi toto: Modří ani červení orgové nevěděli vůbec nic. Bohužel, ani oranžoví orgové většinou nic nevěděli. Našli se jen dvě výjimky, jejichž jména neznám a Akiko, která očividně věděla úplně všechno a také měla na starosti úplně všechno. Většina orgů tak fungovala jako interaktivní ukazatel k Akiko. Možná by pro příště bylo efektivnější, kdyby se práce rozdělila rovnoměrněji mezi orgy. Chápu totiž, že jedna osoba nezvládne vše a proto byly všude ty zmatky.
Hysterickou část skvěle obstaral již zmiňovaný Róbert Žittňan s výstižnou přezdívkou Žitler a ostatní orgové tak mohli zůstat naprosto v klidu a flegmaticky nás posílat za Akiko. Fráze "najděte si Akiko" se pro nás Cylony stala hláškou Adviku. Za zmínku jistě stojí, že jednotliví orgové neměli jmenovky, takže pokud byste nevěděli, jak Akiko vypadá, máte smůlu.
Níže je konkrétně uvedeno pouze několik organizačních problémů, které jsme zaznamenali/řešili. Nemá smysl vypisovat vše.

Podrobnější popis Advíku od Dajiho:
(místy doplněný mými poznámkami v kurzívě)

Ako Sykym čerstvo pasovaný cylonský rytier sa púšťam do reportu o Adviku.

Najskôr nepríjemnejšie veci: Tri dni pred akciou sme dostali nasraný mail od jedného z orgov, že ako sa niektorí z nás opovažujú volať na koleje, že chceme dvojlôžkovú izbu, keď na webe adviku je jasne napísané, že sa jedná o trojpostelové izby a dvojpostelové sú za doplatok. Jednak táto informácia bola doplnená na web adviku neskôr (keď sme si ubytovanie objednávali my, tak to tam nebolo), taktiež mi to prišlo docela hysterické (aj keď na facebooku orgovia píšu pod tou istou hlavičkou, štýl tejto osoby bol rozpoznateľný aj tam). Nakoniec to bolo tak, že v ponuke boli dvojlôžkové a trojlôžkové izby za rovnakú cenu (čo je fajn). Pôvodná správa bola, že si máme kľúče na ubytovanie vyzdvihnúť na KC Zahrada od druhej, ale realita bola, že nás o tretej zhromaždili pri KC a bolo nám povedané, že máme ísť na koleje, kde sme si vyzdvihli kľúče na recepcii. Ubytovanie bolo na veľmi slušnej úrovni.

Potešila predčasná registrácia pre tých, ktorí zaplatili vopred, o pol štvrtej sme mali náramky na rukách a mohli sme ísť na chvíľu na kolej. Ale stále je priestor na zlepšovanie, napríklad registráciu mohli urýchliť použitím čiarových kódov tak, ako to urobili na Animefeste. Ruchie dorábala svoju nedeľnajšiu prednášku o Vějíri a ja som si o piatej sadol do sály na AMVčka, najskôr bežal nejaký dlhý reklamný klip s random sekvenciami z rôznych anime, potom nabehla upútávka na anime "Cizincův meč" a začalo sa premietanie AMVčiek. Prvé AMV ma neoslovilo, tak som sa presunul do Games salónu, kde sa Arain pripravovala na štart svojej prednášky o hudobných hrách. Bolo nás tam zhruba sedem ľudí, ale napriek tomu Arain v zhruba 30 minutách predviedla dobrú a výživnú prezentáciu tanečných hier doplnenú ukážkovými videami. Nepoznám rozsah tématiky, ale z prednášky som mal dobrý pocit. Jeden z divákov začal ku koncu prednášky doplňovať informácie, čo bolo docela ok, ale po chvíli to prehnal a "uniesol" si prednášku, načo ho musela prednášajúca uzemniť. To ju na chvíľu dosť vykolajilo a stratila tempo. Prednáška mohla byť o čosi dlhšia, ale plná verzia prednášky bola u nej doma, takže sme boli ochudobnení minimálne o jeden slide. Arain hovorila zrozumiteľne, nenaťahovala čas a bola celkove veľmi fajn. Ale samozrejme na smršť s menom Yuffie, ktorá nasledovala hneď po jej prednáške, tak na tú určite nemala. Tu už sa pripojila aj Ruchie. Charizmatická Yuffie opätovne odviedla výbornú prácu, jej prednáška "Ženy ve videohrách" bola vtipná aj informatívna zároveň, ukázala fotky prekladané videami z hier. Tu už bola miestnosť zaplnená do posledného miesta. Určite si pozrite jej mangu v najnovšom Vějíři (a keď sme pri Vějíři, tiež si pozrite Raptus od Ruchie a Sykysana). Arain sedela za stolom, ale Yuffie stála a ventilátor jej rozovieval vlasy, čo je dodatočnýchch +50 bodov na charizmu. Yuffie patrí do rady prednášajúcich ako Grek alebo Saint, pri ktorých sa nemusíte báť, že by ste šliapli vedľa.

Ďalšia prednáška bola Ratmieho Doujin kultúra v Manga salóne. Začiatok prebiehal veľmi dobre, dozvedel som sa nové zaujímavé veci ohľadom doujinshi a Comiketu (nejaké info som už mal z anime Genshiken). Neviem, či to bolo ventilátorom za mnou, ale Ratmie mi prišiel chvíľami docela nezrozumiteľný. Občas dával trochu zvláštne vtípky (prečo tvrdil že Yotsubu nikto nečíta?). Potom sa mu zasekla powerpointová prezentácia, vzápätí sa zasekol aj on a začal rozprávať dosť od veci a opakovať sa. To nás po chvíli prestalo baviť a odišli sme. Jen dodám, že to nebylo pouze ventilátorem, Ratmie si trochu šlapal na jazyk a dost drmolil, takže chvílemi byl opravdu problém mu rozumět.

Po tomto predčasnom opustení prednášky sme sa chvíľu pohybovali po chodbách a pozerali sme stánky, potom sme na chvíľu hrali hry na PS Vita a PS3 s motion ovládačom. Inak herná sekcia je veľmi dobrá, zahral som si aj Crysis 2 na pc a vyskúšal som si Nokiu Lumia. Na ďalšiu prednášku "Studentem v Nipponu" sme sa žiaľ nedostali, lebo bola obsadená tak, že ľudia sedeli aj pri dverách. Ďalšie prednášky nás už nezaujímali, tak sme deň skončili v OC Chodov.

Piatok ráno sme začínali na Yuffienom poznávacom kvíze, kde sme mali identifikovať hry a herné postavy. (Kvíz byl místo přednášky Bestiář Final Fantasy) Z tejto poznávačky som si odniesol dva cukríky a Ruchie jeden. Hru Myst som poznal ako jediný. Dobre naladený a cucajúc cukríky som sa s Ruchií presunul na Rybičkovu prednášku "Škola v mange/anime vs realita". Autorovi bolo veľmi slušne rozumieť a čas prednášky vyplnil zaujímavými informáciami. Teraz k tým horším veciam. Prednáška namiesto jednej hodiny trvala iba 15 minút, čím sa stala výborným predslovom ku Grekovej prednáške na rovnakú tému. Prezentácia v Powerpointe obsahovala údesné množstvo preklepov a gramatických chýb. Celá prezentácia bola na cca piatich slidoch, na jednom slajde bolo narvaných niekoľko slajdov, pričom na slajde č. 3 bolo tak mrňaté písmo (tipujem to na font veľkosti 8), že som to mal problém prečítať aj so svojimi očami po laserovej operácii (dioptrie a cylindre zrazené na nulu). Dali sme si nútenú prestávku a potom sme pozreli anime "Na schovku", ktoré trvalo cca 20 minút. Krátke, ale dobré a strašidelné :).

Poznámka pro začínající přednášející: 15 minut k tématu, o kterém se dá říct o tolik víc, je ostuda. Když už se rozhodnete dělat přednášku, dejte si s ní dostatek práce. To znamená dostatečně velké písmo, aby šlo přečíst i zezadu. Žádné překlepy nebo hrubky. Pokud víte, že gramatika není vaše silná stránka, sežeňte si korektora (klidně stačí nadanější kamarád). Hodně pomohou i obrázky, ale nejsou nezbytně nutné. Potom to nebude vypadat, že jste slidy psali půl hodiny před přednáškou a vaši posluchači budou odcházet spokojení. A pokud nemáte dostatek informací na to, abyste odpřednášeli déle než půl hodiny, tak tu přednášku nedělejte.

Po návrate z obeda som išiel na Avengers od Vergila. Je vidieť, že autor prednášky je naozaj horlivým fanúšikom komiksov s Avengers, a má skvelý prehľad o vývoji postáv. Ja som čakal niečo trochu iné, a tá záplava informácií o tom, kto koho v priebehu komiksu kedy zabil a kedy koho zmlátil, mi prišla po polhodine hodne nudná. Verím tomu, že sa v tom niekto vzhliadol, ale ja som z prednášky odišiel predčasne a odstál som si radu na ďaľšiu prednášku o Príprave sladkých japonských jedál od Sainta. Ruchie sa ku mne pripojila z inej prednášky s názvom "Princezna mangy". Škoda, že som negooglil meno tejto slávnej mangaky - keď som sa dozvedel že prednáška bola o autorke Ranmy, tak ma skoro kleplo, lebo som fanúšikom tejto série. Saint urobil skvelú prednášku a sľúbil poslať prezentáciu s receptami na e-mail, čo aj využijem.

Daji až tak o moc nepřišel. Princezna mangy se sice týkala díla Rumiko Takahashi, která svořila mimo jiné Ranmu a Inuyashu, ale nijak objevná přednáška to nebyla. Dozvěděli jsme se, o čem jsou čtyři hlavní série této mangaky a navíc přednášející popsal jednotlivé postavy těchto sérií. A to bylo asi tak všechno. Pro mě osobně to bylo příjemné zavzpomínání na Ranmu, ale jinak jsem si toho moc neodnesla.

Na konci dňa sme už boli len na výbornú Yuffie (25. výročie Final Fantasy) a prednášku o školách od úžasného Greka, ktorý predviedol, ako má vyzerať prednáška na túto tému. Informácie mal navyše z prvej ruky - od pedagóga na japonskej škole. Nebo od studenta pedagogiky? Ale to je vlastně jedno. Pro mě to byla nejlepší přednáška Advíku.

V sobotu som svoju cylonskú úlohu začal docela flákať, ráno som sa zasekol na vonkajšej stage s gitarou v ruke a šiel som až na Workshop japonsko-českého kuchára Vítka Kawasumiho. Postupne sme ochutnali niekoľko druhov japonských polievok miso. Vítek stíhal zároveň variť, vysvetľovať recept a odpovedať na otázky. Po jeho skvelom sushi workshope z minulého roku som nič menej nečakal. Pan Kawasumi zvládl také vysvětlit, jak se dělá rámen či vaří chobotnice. Skvělý workshop.

Nasledujúca Mattessova prednáška o dabingových hercoch (voice characters) bola tiež veľmi dobrá. Na konci sa začal trochu opakovať ale inak skvelé, na svoje si určite prišli aj tí, čo fenomén Seiyuu poznajú.
Musím s Dajim souhlasit, přednáška o seiyuu byla velmi dobrá, měl i několik video ukázek, která to celé oživila. Původně jsem však na tento bod programu vůbec nechtěla jít, měla jsem v plánu navštívit Steampunk, ale přednášející se po druhém slidu zasekla technika a to její přednášku nabouralo. Nevím, jestli to nakonec opravila nebo ne, já jsem po nějakém tom čekání raději odešla na seiyuu.

Ďaľšie dve prednášky som opať preskočil (s Ruchií sme boli na obed a vytlačiť infotabuľku na jej nedeľnú prednášku) a boli sme až na prehľad najlepších svetových AMVčiek z minulého roku, odkiaľ sme išli na ďalšiu Saintovu prednášku o etikete pri stolovaní v Japonsku. Tlieskam, opať výborná prednáška.
Do copycentra jsme museli z jednoduchého důvodu. Nikdo z orgů netušil, že křest Vějíře není a že je místo toho přednáška. Ačkoliv v anotacích to už bylo správně. Takže jsem opět oběhla pár orgů, jestli by o této změně mohli informovat návštěvníky. Byla jsem samozřejmě poslána za Akiko (že mě to vůbec překvapilo). Ta byla právě zaneprázdněna, takže to dopadlo tak, že cedulku jsem si udělala sama a v sobotu večer jsem ji nalepila vedle dveří. Stejně ale všichni přišli v neděli na křest.

Kvôli zmene počasia sa presunul koncert kapely zvonku do premietacej sály, čo spôsobilo chaos v radoch organizátorov. Najskôr nás odohnali od dverí kinosály s tým, že sa AMVčka nekonajú a po chvíli sme sa vrátili a AMVčka boli. Počas workshopu "jak na tvorbu AMV" zase vyhlásili v rozhlase niečo v tom štýle že "nejaký ****** tu rozširuje fámy že ples nebude, ale že ples bude a posúva sa večierka". Podľa jedinečného štýlu prednesu to tipujem na pána Mgr..

A teraz k workshopu Nyan-chana o tvorbe AMVčiek. Celá prednáška sa týkala spracovania surového videa do formátu, ktorý je spracovateľný pre rôzne strihacie softwary. Čakal som prednášku o tom, ako robiť AMVčka, ale toho som sa nedočkal. Dozvedel som sa ale pre mňa podstatné informácie a to napríklad, že celá česká scéna na tieto účely používa starý známy Virtualdub. Celá prednáška bola ultrakorektná čo sa týka autorských práv, takže na otázku "odkiaľ na nete zohnať kvalitné zdroje anime pre svoje AMVčka" Nyan-chan najskôr pozeral po celej miestnosti, akoby čakal z ktorého rohu vyrazí policajné komando v čele s niekým od Sozy či Riaaa, a odpovedal na otázku asi dvatsaťminútovou polemikou na opodstatnenosť kritiky nízkeho bitratu v releasoch jednej warezovej grupy, inými slovami úplný offtopic bullshit (ospravedlnenie: neskor som si uvedomil, ze to bolo velmi relevenatne) a pri otázke ako ripovať z DVDčiek, odpovedal v štýle, že to je príliš zložité, aby to vysvetľoval. Riešili sa veci okolo konverzie videa medzi US, Japonskom a EU, taktiež problematiku odstranovanie interlacu a upscalingu, teda technicky všetko užitočné veci. Pre mňa to boli veci dávno známe, ale neva.... Asi som sa mal spýtať nejaké otázky priamo, ale to si už dohľadám na webe. Samotné strihanie (ak sa k nemu dostanem) chcem robiť na multimediálnej verzii Ubuntu so slobodným softwarom a z toho čo som pochopil, tak AMVčkari uprednostňujú "šedé" verzie drahých komerčných editovacích nástrojov. Škoda, že som nebol na Yuffinej prednáške, odchádzal by som na koleje s lepším pocitom, chyba, chyba.

V nedeľu program na Adviku ustúpil baleniu a prípravám na prednášku Sykyho a Ruchie "Publikoval jsem ve Vějíři" a Cylonské JRPG naživo. Myslím, že to bola jediná prednáška, ktorá mala v slajdoch kresby. Obsahovo bola prednáška fajn, napriek tomu, že na prípravu mali iba dva týždne, tak dokázali informáciami zaplniť cca 40 minút prednášacieho času. Čo sa týka prednesu, bol na prvýkrát veľmi dobrý, ale priestor na zlepšenie do budúcnosti ešte je. (Ak všetko dopadne dobre, mohli by sme s Ruchií plus Ruchie sólo mať na jednom z ďalších conov min. jednu prednášku.) Sborník mangy nedokáže zaplniť miestnosť tak ako prsia v anime/mange v prednáške, ktorá sa konala tesne pred tým, ale z tých cca 10 ľudí, ktorí prišli, tak vydržali až do konca cca siedmi. Na konci prednášky bola súťaž o tri výtlačky Vějíře. JRPG naživo sa hralo už druhýkrát v poradí, tentokrát v menšej miestnosti. Zmenšenie políčok hracieho poľa našťastie na zábavnosti neubralo. Všetky tímy si hru užili a to bola dobrá bodka za tohtoročným Advíkom. Orgovia sa počas príprav a odstraňovaní hracieho poľa nenachádzali, ale pomohli nám účastníci hry, ktorým veľmi ďakujeme.

Závěr:

Vidím to tak, že v rámci zachování duševního zdraví zůstaneme prozatím u Animefestu a Akiconu. Ne že by byl celý Advik na nic. To rozhodně netvrdíme. Kromě fajn programu bylo vidět i krásné cosplaye, koupili jsme si mangu ve slevě a pokochali se figurkami a plyšáky na stáncích. Ale ty otrávené tváře orgů, arogantnost a neschopnost podat správné informace slušně a včas - to mi opravdu chybět nebude. Raději si s Dajim ušetříme peníze i dovolenou a pořádně si užijeme cony, kde jsou kromě dobrého programu také slušní lidé.

Festovní vajíčka 2012

12. dubna 2012 v 16:21 | Ruchie |  Ostatní
Po FestCrafts nám tým Animefestu nachystal další novou soutěž, kterou jsme nemohli vynechat. Jsou to Festovní vajíčka, čiže velikonoční vajíčka s anime tématikou.

Ve středu před Velikonocemi k nám přišel Syky a začali jsme společně tvořit. Musím říct, že to byla jedna z nejzábavnějších soutěží, jakých jsem se účastnila. Dlouho jsem se tak nenasmála. Díky brainstormingu a docela rozsáhlé paletě barev jsme vytvořili velice zdařilá vajíčka. Zde můžete obdivovat ty moje a Dajiho. :) Sykyho vajíčka najdete na jeho blogu.

Pokeball byl prvním nápadem, takže nesměli chybět ani pokémoni.

A Totoro zase nemůže chybět v žádné animefestí soutěži, které se účastním. :) Zde ve společnosti malého Totora z křepelčího vajíčka.

Dajiho povedený výtvor, Happy z Fairy Tail. (Pod ním si můžete všimnout křepelčích vajíček. Asi je chrání před zloději, určitě je chce sníst sám.)

Druhý Dajiho výtvor, o jeho záměru se dosud vedou spory. Syky tvrdí, že je to Totorova kostra, já si myslím, že je to Totoro živý, ale ztvárněný v expresionistickém stylu.

Bonus č. 1 - kupo. Už se do soutěže nevešel.

Bonus č. 2 - domo-kun. Stále trpělivě čeká na nafocení. Bude nejspíš součástí podrobnějšího článku na rainbowflakes.blogspot.com. Tam najdete i více informací o průběhu a způsobu tvorby stejně jako další bonus v podobě obrázku vajíček, které jsme tvořili s osmiletou neteří. (Dopředu prozradím jen tolik, že se opět jednalo o pokémony.) Ale protože to bude podrobnější článek, bude ještě chvilku trvat, než ho dopíšu.
 


FestCrafts 2012

8. března 2012 v 21:14 | Ruchie |  Ostatní
Na stránkách Animefestu jste si mohli všimnout nové soutěže FestCrafts, která letos nahradila sněhuláky. Jak poznamenal Syky, soutěž jako dělaná pro mě. Ráda vyrábím různé blbosti z jakýchkoli materiálů, které se mi dostanou pod ruku. Takže jsem si už při vyhlášení soutěže plánovala několikadenní tvoření svého veledíla. Respektive dvou veledíl, protože jsem chtěla využít možnosti dvou příspěvků. Plán byl asi takový: První příspěvek bude mega velká rozsáhlá anime scéna z modelovacích hmot, která zabere polovinu šířky mého psacího stolu. Druhý příspěvek bude ručně šitá peněženka s motivem Azumangy, kterou už stejně strašně dlouho Sykymu slibuju. Jak asi tušíte, realita byla jiná. Částečně si za to můžu sama špatně rozvrženou prací (finišování příspěvku do Vějíře 2012 bylo samozřejmě na poslední chvíli) a částečně za to může moje vleklá nemoc, kterou bych už nejradši nakopala do zadnice za nepřiměřené otravování života.
Dostaneme se tedy konečně od plánů k realitě. Tadá.


Ehm. Kam se poděla ta velkolepá scéna? A kde je druhý výrobek? No to je právě ten špatný časový plán. Víc jsem nestihla. Asi budu potřebovat nějaké kurzy plánování.
Proces tvorby nebyl nikterak obtížný. Na kmen jsem použila uřízlý spodek úzké plechovky od koly. Jako základ Totora jsem použila zmačkaný alobal, aby byla menší spotřeba fima (není to zrovna nejlevnější materiál).


Jak můžete vidět, koupila jsem si konečně řezací podložku! Neocenitelná pomoc. Už se nemusím bát, že zničím nábytek. :-D Jemnější modelování jsem dělala koncem štětce nebo i špičkou namáčecího pera. Fimo je fajn materiál, ale protože se používá hlavně na miniatury (asi kvůli ceně), je to dost piplačka. Pravda, velký Totoro i kmen z plechovky se dělali dobře, ale kupo a Vivi byli chvílema na zabití. Ale je to dobrý trénink trpělivosti (mně se to obzvlášť hodí).

Tahle soutěž mě příjemně překvapila. Některé výrobky, které se v ní objevily, jsou vážně moc hezké. Kupo z Final Fantasy XIII-2 je nádherný (i když ten stojánek se srdíčkem se mi k němu moc nehodí). Roztomilé a nostalgické jsou pokémoní prstýnky a keyblade z Kingdom Hearts je skvěle vypracovaný. Autorům tleskám.

Tak, další účast v animefestí soutěži je úspěšně za mnou a můj stůl teď hrdě zdobí stojánek s kupem a Totorem, zatímco Vivi si užívá společnosti originální figurky princezny Garnet.

Na obědě s Totorem

21. února 2012 v 0:18 | Ruchie |  Jídlo
Rozhodla jsem se, že se naučím dělat kyarabeny. Ne že bych chtěla trávit každý den tři hodiny výrobou oběda, ale pro zvláštní příležitosti je to roztomilé. V každém případě, nacpat nádherný a povedený kyaraben do té malinkaté krabičky, která se nazývá bento box velikosti S-M, je docela těžké a proto jsem se rozhodla nejdřív trénovat na talíři. A co by mohlo být lepším tématem než můj oblíbený Totoro? Jako tvar je docela jednoduchý (aspoň jsem si to myslela).
První pokus proběhl tajně v době, kdy byl Daji v práci. Pro jistotu, kdybych to úplně zkazila. Tady je výsledek:


Na poprvé to není tak špatné, i když... řasa se trhala, ucho je každé jinak velké, plněná rýže také nebyla nejlepší nápad (pokud se tedy nevyžíváte v tom, že náplň z párků, rajčat a další zeleniny vypadá jako Totorovy vnitřnosti).

Druhý pokus jsem uskutečnila hned následující den, kdy jsem připravovala oběd pro Dajiho. Výsledek vypadá o něco lépe:


Totoro má správnou šedou barvu, rýže není plněná, přidala jsem víc kytiček a těch malých černých potvůrek. Ale zase se pár chybek najde. Například poměr malého a velkého Totora. Také tvarování rýže je málo přesné. Ale cvičení dělá mistra, takže věřím, že jednou narovnám do bento boxu dokonalý úhledný oběd s anime charaktery. Pro tentokrát byl však úkol splněn - Daji byl svým oběděm (který se časem blížil spíš večeři) nadšen a já jsem za to moc vděčná.

Fotky z Advíku 2011

4. srpna 2011 v 1:06 | Ruchie |  Ostatní
No, těch fotek zas tak moc není, ale tak aspoň ilustračně:

hala KC Zahrady

tady jsme si koupili plagát a několik placek

ani odsud jsme neodcházeli s prázdnou

cosplay kam se podíváš

hezká lištička

nechybělo ani maid café, zde obsluha mezi stánky

v hale je i kavárna/bufet, kde jsme odpočívali... Daji je bez internetu v mobilu jako bez nohy

v jediný den, kdy nepršelo, bylo na zahradě Zahrady docela živo

a prodávalo se zde i výborné sushi... mňam

Yuffie a její přednáška o Pokémonech

na přednášku o FF XIII došla Yuffie stylově v cosplayi Lightning

na přednášce Jak udělat con moc lidí nebylo a tak se mohl Moti v klidu natáhnout

dvojice autorů na křtu Vějíře 3

dražba šampaňským politého Vějíře

RPG naživo: soustředění u černé magie

Advík 2011

2. srpna 2011 v 12:38 | Ruchie |  Na cestách
Další otaku akce je za námi. Advík 2011. Musím říct, že jsem od něj moc nečekala. Po nepovedeném ročníku 2010 jsem se moc netěšila. Minulý rok to totiž bylo takové nemastné, neslané, jakoby rozplizlé. Kvalita programu nevalná, většina přednášejících nepřipravená. Zaujali nás pouze dva workshopy, laser game a Singstar. Aspoň jsem ale mohla strávit spoustu času v manga knihovničce. Ovšem jak už zmínil Syky ve svém reportu, ohlášená změna vedení nám dala aspoň kapku naděje. A když už nic jiného, byli jsme zvědaví na Vějíř 3 a jeho křest. (Juchuuu, poprvé jsem spoluautor publikovaného komiksu.) Takže jsme já a Daji ve středu vyrazili směr Praha a ubytovali jsme se u kamarádky (díky Peťo a Honzo, zachránili jste nás).

Přednášky a workshopy, kterých jsme se zůčastnili:

10 cliché zákonov v anime (Lucia Bucsiova) - Jako první bod programu to vůbec nebylo špatné, docela zábavné, přednášející sympatická.I když z těch deseti cliché bych teď vyjmenovala asi jen dvě.

O historii RPG a videoher obecně (Yuffie) - Naše první setkání s Yuffie. Tahle zajímavá osůbka nám vlila do žil celou infuzi naděje, že letošní Advík bude kvalitní. Dozvěděli jsme se spoustu informací, které navíc byly podané zábavnou formou.

Titulky vs. dabing, překlad vs. originál (Drakarn) - Ne, tohodle přednášejícího už nikdy nechci slyšet přednášet. Odchod po 15 minutách.

Manga průmysl (Saint) - Skvělý začátek pátku. Saint umí přednášet, má teoretické znalosti i osobní zkušenosti a je to prostě sympaťák.

Pokémon: průlet herní historií (Yuffie) - Po povídání o historii videoher bylo jasné, že Yuffie bude jistota kvalitní přednášky. Ani Pokémoni nezklamali. Docela nostalgická a vtipná přenáška. Asi vytáhnu z hlubin svého počítače emulátor a chytím úplně všechny Pokémony.

Úvod do klasických technik animace (Vrzka) - Vrzka nepřednášela, protože se nedostavila, takže to za ni vzal nějaký org, který přednášet vůbec neuměl. Dokázal vyprodukovat nejkratší přednášku Advíku, trvala 12 minut. Žádnou novou informaci jsem nedostala.

Final Fantasy XIII (Yuffie) - Protože FF XIII hraju, nemohla jsem si to nechat ujít. Yuffie sama na začátku řekla, že to není moc připravená přednáška, přesto to nebylo špatné. Osobně jsem si z toho odnesla nové teorie, jak je možno FF XIII vnímat. Jinak, Yuffie přišla stylově oblečená v cosplayi Lightning. Za to má u mě bod navíc.

Křest Naruta (Crew) - Vůbec jsem nečekala, že to bude tak dobré. Zajímavé povídání a ukázky, porovnání japonského originálu s českým překladem. Musím před Crew smeknout. Vložili do Naruta hodně úsilí a je to na výsledku vidět.

Jak udělat con (Storyteller) - Přednáška by se mohla jmenovat Uspořádání conu je těžká a nedoceněná práce. Bylo to základní zhrnutí toho, na co všechno musí organizátoři myslet. Osobně jsem od přednášky čekala trochu víc. Můj dojem navíc kazili 2 lidi, kteří si z toho dělali promenádu a věčně courali ven a zase zpátky na přednášku. Hrozně to rušilo.

Tokyo Game Show (Michal Mlynář, Bonusweb) - Příjemné nakouknutí na výstavu skrze prezentaci fotek, bylo to vlastně povídání o osobních zážitcích z několika ročníků výstavy.

Shin Megami Tensei (Laharl + Orochi) - No, kurzy přednášení kluci určitě nebrali, ale nějaké informace jsme se dozvěděli a tak to v důsledku nebylo zas tak špatné. Chtělo by to rozhodně zlepšit přednes a připravenost.

Manga burza - Vlastně ani není o čem psát. Skoro nic tam totiž nebylo a tak jsme zklamaně odešli.

Křest Vějíře 3 - Já a Syky jsme měli premiéru v roli autorů jednoho z příspěvků. Probíhalo to docela v pohodě, byla tam příjemná atmosféra. Ale ve skutečnosti jsem nečekala, že si někdo pro podpis opravdu přijde. Milé překvapení.

Bento - zázraky v krabičce (Saint) - Opět skvělá přednáška. S Dajim jsme toho o bentech přečetli už opravdu hodně, viděli jsme asi milion fotek a jeden bento box máme doma, takže už máme i zkušenosti s přípravou. Saint to všechno dokázal perfektně shrnout a navíc přidal osobní zážitky z Japonska.

Sushi workshop (pan Kawasumi) - Poslední den Advíku jsme zahájili tímto worskshopem. Pan Kawasumi je velmi milý pán, dozvěděli jsme se několik nových vychytávek a dostali jsme spoustu inspirace na vlastní sushi. Ty kousky, které se v průběhu workshopu objevovaly na talíři, byly geniální.

Jak vysvětlit anime ostatním (Wizardy) - Pro mě osobně velké překvapení. Čekala jsem průměrnou přednášku a ve skutečnosti to byla neskutečně vtipná beseda s využitím Anime News Nina. Super.

RPG naživo (Sykysan + Moti) - Program, který vymysleli naši kamarádi. Já i Daji jsme byli betatesteři, což nás velmi těšilo, protože to byla sranda. Myslím, že příjemné oživení programu a jsem ráda, že se to zůčastněným líbilo. Na Motiho stránkách budete moci časem najít podrobnou reportáž o RPG naživo včetně kompletních pravidel.

Homosexuálové ve videohrách (Yuffie) - Celý Advík jsme asi nemohli zakončit lépe než přednáškou od Yuffie. Opět velmi vtipné.

Co nás mile překvapilo:
Program. Přednášky probíhali neustále a jejich kvalita byla většinou velmi dobrá. Navíc přibylo promítání.

Co jsme nestihli:
Laser game. Trochu mě to mrzí, minulý rok to byla sranda.
Grekovu přednášku. Fronta byla až ke schodům, neměli jsme šanci se tam dostat. Grek by mohl přednášet klidně v Kino salóně a volné místo by tam nebylo ani jedno.

Co nás nadchlo:
Yuffie. Ta holka prostě umí dělat zajímavé přednášky.
Sushi. Sushi, které se prodávalo venku bylo výborné a sushi workshop inspirativní.

Co jsme si koupili:
Asi 8 placek, 3 mangy, Vějíř 3, vějíř, plagát Haruhi, lístek do tomboly, hodně japonského jídla.

Co nám chybělo:
Víc orgů při vstupu. Kdyby ve čtvrtek při odbavování u vstupu bylo aspoň o dva lidi víc, hodně by to pomohlo.
Anotace v programu. Často jsme tápali o čemže ty přednášky vlastně mají být.
Manga knihovnička. Ne že bych na ni měla letos hodně volného času, ale i krátké pauzy by se tam trávili příjemně.
Singstar. Ty večery na minulém Advíku, kdy jsme si doslova vyřvali hrdlo, byli hodně fajn. I když, jak pro koho. Ostatním to moc příjemné být nemuselo.

Co nám vadilo:
Všudypřítomné pivo. Na con, kde je převážná většina účastníků nezletilá, pivo prostě nepatří.

Celkové hodnocení:
Letošní ročník se opravdu povedl.

Animefest 2011 za námi

11. května 2011 v 13:52 | Ruchie |  Ostatní


Jak fanoušci anime ví, tento víkend se uskutečnil už osmý ročník Animefestu. Byla jsem na něj už potřetí a za tu dobu se pro mě stal jakýmsi mezníkem v kalendáři. Události prostě dělím každý rok na před Animefestem a po Animefestu. S kamarády se na ten další těšíme už v okamžiku, kdy sedíme ve Scale na zakončení. Celý rok pravidelně sledujeme stránky Animefestu a děláme přípravy. U mě to bylo ze začátku všechno takové nejisté, jako "Mám se vůbec do těch soutěží zapojovat? A co když se mi nepovede cosplay?", takže jsem otálela a nakonec z cosplaye nebylo nic. Dorazila jsem tedy v poměrně normálním oblečení a sledovala jsem aspoň tu spoustu odvážlivců kolem sebe.


Nemůžu nezmínit také cosplay z mých oblíbených FF XIII, ačkoliv má mezery, tak jsem ráda, že se tam aspoň nějaký objevil.

Ale to už předbíhám. Než jsem se dostala na samotný Animefest, musela jsem samozřejmě projít registrací. Mám to štěstí, že už v Brně bydlím, takže jsem v pátek mohla přijít s dostatečným předstihem do Bakaly, abych čekala asi jen 3 minuty v mini frontě. Musím organizátory pochválit, šlo jim to pěkně od ruky. Tento rok mě zklamali přívěšky, ale na druhou stranu se mi poprvé opravdu líbil plagát, tak jsem si i přívěšek vzala s tímto motivem. Jiný mě nezaujal.

Pátek:

První den jsem strávila s Dajim a s přáteli ve Scale. Po zakoupení plagátu a placky Animefestu jsem sledovala zahájení, které bylo docela běžné (a chvilku i dojemné) a byla jsem zvědavá na AMVčka. Některá byla celkem vtipná, žádné mě ale vyloženě "nepraštilo" do očí svojí originalitou. Pouze mě pořádně praštila po hlavě písnička z AMV z Baccana. Ještě dnes se mi ozvala v hlavě a nechce ven. Pitomá písnička. Trochu mě ale zamrzela absence Sykyho AMV z Mononoke Hime. Jeho přípravu jsem měla možnost z povzdálí sledovat a od té doby obdivuju všechny tvůrce AMV, protože je to opravdu utrpení.

Hodně jsem se těšila na film 5 centimetrů za sekundu. Musím přiznat, že od Makota Shinkaie jsem viděla předtím pouze Beyond the Clouds a usnula jsem při tom. Ale na 5cm jsem slyšela jen samou chválu. A opravdu to byl moc hezký film. Následné vyhlášení webových soutěží bylo mírně napínavé, protože soutěže fanfikce se zúčastnil také Syky, porotě se však líbili jiné příspěvky. Vyhlášení bylo i milým zavzpomínáním na výtvory fanoušků počas roku a opět se tam objevilo i Sykyho jméno (jak to ten kluk dělá, že je všude?), také však Motiho, Dajiho a moje. No, snažili jsme se. :)
Na dobročinnou aukci jsme já a Daji nezůstali a šli jsme obhlédnout stánek s plyšákama. Totora "překvapivě" neměli (ačkoliv jsem se později dozvěděla, že někde ve Scale se dal sehnat Totoro baťůžek), ale objevili jsme plagáty. Spokojeně jsme si odnesli jeden plagát Ouranu, tři různé plagáty K-ON a dokonce jeden plagát z Final Fantasy XIII.
Přestože jsme původně plánovali návrat na Loups=Garous, melancholická nálada z 5cm za sekundu mě mírně uspala a tak jsme se vydali domů.

Sobota:

Ačkoliv jsme spali víc, než míváme na Animefestu ve zvyku, stejně se nám v sobotu podařilo zaspat a my jsme nestihli přednášku Touhou. Prý jsme ale až tak o moc nepřišli. Jsem však opravdu ráda, že jsme přišli včas na Studio SHAFT. Grek nezklamal a já mám teď tolik seriálů na koukání, že nevím, kde začít. Vtipné a přínosné. Po této přednášce šel Daji na Hanafudu a já jsem se potulovala kolem stánků. Podařilo se mi ukořistit figurku Dagger z FFIX (Syky s Motim mají zas fantastického Steinera ze stejných FF) a také klíčenku s figurkou Yuki Nagato z Haruhi. Slíbila jsem letos její cosplay, ale nestihla jsem. Ovšem na příští rok bude. Už na něm pracuju. :)





Z dalších přednášek jsme s Dajim navštívili Cenzúru, Pět důvodů, proč japonské hry nejsou jen pro Japonce, Kimono - nikdy nebo navždy! a Od inšpirácie k vykrádaniu.
Obě Miyiny přednášky musím pochválit. Jak Cenzúra, tak Vykrádanie byly vtipné a zajímavé. Kůl místo kříže v kostele (cenzura náboženských smybolů) a absence zbraní nebo cigaret v mávajících rukách mě opravdu rozesmáli.
Přednáška Pět důvodů, proč japonské hry nejsou jen pro Japonce vystihla zase všechny prvky, kvůli kterým mám japonské hry tak ráda (až na ten strach, horory nemusím).
U přednášky o kimonu zase obdivuji všechny dívky, které se do něj nechali dobrovolně obléknout. Osobně se mi toto tradiční japonské oblečení velmi líbí, ale nejspíš si nenechám svázat poprsí gázou, aby se mi vešlo do kimona a následně obmotat a stáhnout břicho pásem dlouhým přes 3 a půl metru. Obávám se, že bych si ho mohla rovnou zavázat jako mrtvola (položit pravou stranu přes levou), protože bych asi vydechla naposledy.
Musím zmínit, že všichni přednášející, které jsem si mohla poslechnout (a netýká se to jen soboty), byli velmi dobře připravení, měli dobrý projev a zajímavá témata. Nebýt několika technických problémů, tak by to bylo prakticky dokonalé.

Jedním z vrcholů toho dne byl pro mě film Šinko a kouzelná šošolka, který byl moc milý a krásný a byl příjemnou změnou mezi tolika přednáškami. Také nezklamalo Malé divadlo kjógenu, které mám velmi ráda a málokteré jejich vystoupení si nechám ujít. Překvapilo mě však, kolik lidí v plném sále Bakaly ještě nevidělo ani jednu japonskou frašku. Přemýšlela jsem, jestli je tam tolik mimobrněnských nebo jestli je můj zájem o divadlo tak ojedinělý. Ani jednomu se mi nechtělo věřit.
Druhým vrcholem dne pro mě mělo být promítání Hetálie, ovšem kvůli problémům s titulkami se posunulo a poněvadž jsme měli za sebou náročný den a nevěděli jsme, jak moc se to protáhne, vydali jsme se raději domů.

Neděle:

Ani jsme se pořádně nerozkoukali a už tu byl poslední den Animefestu. Pro nás začal výborným filmem O dívce, která proskočila časem. I když jsem ho viděla už dříve, opět ve mně zanechal hluboký dojem. Tak povedený film se vidí málokdy. Zároveň se tu opět potvrdilo, že organizátoři Animefestu vybírají pro své návštěvníky kvalitní filmy a za to jim patří velký dík.
Následná přednáška Procházka světem mangy pro dívky mě překvapila tím, že byla především přehledem historického vývoje a tím byla zajímavá i pro mě. Osobně totiž, až na výjimky, shoujo mangám a shonen-ai neholduji, toto bylo však přínosné rozšíření znalostí.
Poslední film tohoto Animefestu, Trigun, byl zábavným zakončením, u kterého se smál celý sál a pozvedl tak náladu přítomných. Hned potom bylo totiž už jen zakončení conu, což obvykle nijak veselým bodem programu není. Uvědomíte si totiž, že letošní Animefest skončil a vy musíte čekat celý rok na ten další. ROK. Tak dlouhá doba. No, snad aspoň stihnu udělat cosplay, zůčastnit se co největšího počtu soutěží, zkouknout hromadu anime, přečíst několik mang a ještě udělat úspěšně dvoje státnice. Když nad tím tak přemýšlím, zas tak moc dlouhá doba to není. Ještě budu mít co dělat, abych to všechno stihla.

Moje výtvory pro Festovní přívěsky 2011

25. března 2011 v 12:38 | Ruchie |  Ostatní
Tak a je tu další soutěž s Animefestem. Dlouho očekávané Festovní přívěsky, na které jsem se těšila asi nejvíc. Bohužel to dopadlo jako vždy, tzn. posílala jsem své příspěvky na poslední chvíli.
Nesměl chybět zástupce mých milovaných mooglů ze série Final Fantasy, kterého jsem vytvořila pro přívěsky už minulý rok, ale nakonec jsem ho do soutěže neposlala. (Ani nevím proč.) Ovšem druhý příspěvek byl problém. Na původně zamýšlenou Asuku Langley z NGE mi nezbyl čas (ach, ta škola) a tímto se omlouvám Sykymu, který je jejím velkým fanouškem a moc se na ni tešil. Ten plagát ti ale klidně vyrobím dle přání, Syky.
Nakonec jsem se tedy rozhodla pro domo-kuna, pro něhož je tvar klíčenky perfektní. Avšak stejně pečlivé propracování jako v případě moogla nebylo možné, protože jsem měla pouze půl hodiny do uzávěrky. Narychlo jsem tedy vyřízla texturu fialové deky z fotky z tohoto článku na mém Mlsném blogu a upravila jsem barvu dohněda. Na to jsem v Corelu nakreslila zbylé tvary a necelých 10 minut před uzávěrkou jsem výtvor poslala. Ale dost mě mrzí, že jsem to zase nechala na poslední chvíli, protože domo-kuna mám moc ráda a určitě by si zasloužil důstojnější prezentaci. Snad příště.


Soutěže Festovní přívěsky se zůčastnili také dva naši přátelé, výše zmíněný Syky a také Moti, jehož Dango Daikazoku je mým favoritem a moc se těším, až ho budu mít na klíčích. I kdyby se totiž čirou náhodou nedostal mezi Festovní přívěsky, tak si ho vyrobím sama. Je totiž hrozně roztomilý.

Velký úspěch sněhuláků

25. března 2011 v 11:48 | Ruchie |  Ostatní
Nedávno byly konečně zveřejněny výsledky soutěže Anime Sněhuláci. S Dajim jsme se zúčastnili jako tým a do soutěže jsme poslali 2 sněhuláky. A jak jsme dopadli? Nejlépe, jak to šlo - náš Nekobus vyhrál první cenu a Totoro druhou. A protože ceny byly stejné, získali jsme 2 mangy a 2 Animefest kalendáře (jeden tedy poputuje k našim přátelům - k Sykymu a Motimu na privát). Už se těšíme na převzetí a moc děkujeme hlasujícím, jsme rádi, že se sněhuláci líbili.
A teď blíže ke konkrétním příspěvkům.