na Blog.cz

Po FestCrafts nám tým Animefestu nachystal další novou soutěž, kterou jsme nemohli vynechat. Jsou to Festovní vajíčka, čiže velikonoční vajíčka s anime tématikou.

Ve středu před Velikonocemi k nám přišel Syky a začali jsme společně tvořit. Musím říct, že to byla jedna z nejzábavnějších soutěží, jakých jsem se účastnila. Dlouho jsem se tak nenasmála. Díky brainstormingu a docela rozsáhlé paletě barev jsme vytvořili velice zdařilá vajíčka. Zde můžete obdivovat ty moje a Dajiho. :) Sykyho vajíčka najdete na jeho blogu.

Pokeball byl prvním nápadem, takže nesměli chybět ani pokémoni.

A Totoro zase nemůže chybět v žádné animefestí soutěži, které se účastním. :) Zde ve společnosti malého Totora z křepelčího vajíčka.

Dajiho povedený výtvor, Happy z Fairy Tail. (Pod ním si můžete všimnout křepelčích vajíček. Asi je chrání před zloději, určitě je chce sníst sám.)

Druhý Dajiho výtvor, o jeho záměru se dosud vedou spory. Syky tvrdí, že je to Totorova kostra, já si myslím, že je to Totoro živý, ale ztvárněný v expresionistickém stylu.

Bonus č. 1 - kupo. Už se do soutěže nevešel.

Bonus č. 2 - domo-kun. Stále trpělivě čeká na nafocení. Bude nejspíš součástí podrobnějšího článku na rainbowflakes.blogspot.com. Tam najdete i více informací o průběhu a způsobu tvorby stejně jako další bonus v podobě obrázku vajíček, které jsme tvořili s osmiletou neteří. (Dopředu prozradím jen tolik, že se opět jednalo o pokémony.) Ale protože to bude podrobnější článek, bude ještě chvilku trvat, než ho dopíšu.

Na stránkách Animefestu jste si mohli všimnout nové soutěže FestCrafts, která letos nahradila sněhuláky. Jak poznamenal Syky, soutěž jako dělaná pro mě. Ráda vyrábím různé blbosti z jakýchkoli materiálů, které se mi dostanou pod ruku. Takže jsem si už při vyhlášení soutěže plánovala několikadenní tvoření svého veledíla. Respektive dvou veledíl, protože jsem chtěla využít možnosti dvou příspěvků. Plán byl asi takový: První příspěvek bude mega velká rozsáhlá anime scéna z modelovacích hmot, která zabere polovinu šířky mého psacího stolu. Druhý příspěvek bude ručně šitá peněženka s motivem Azumangy, kterou už stejně strašně dlouho Sykymu slibuju. Jak asi tušíte, realita byla jiná. Částečně si za to můžu sama špatně rozvrženou prací (finišování příspěvku do Vějíře 2012 bylo samozřejmě na poslední chvíli) a částečně za to může moje vleklá nemoc, kterou bych už nejradši nakopala do zadnice za nepřiměřené otravování života.

Dostaneme se tedy konečně od plánů k realitě. Tadá.

Ehm. Kam se poděla ta velkolepá scéna? A kde je druhý výrobek? No to je právě ten špatný časový plán. Víc jsem nestihla. Asi budu potřebovat nějaké kurzy plánování.

Proces tvorby nebyl nikterak obtížný. Na kmen jsem použila uřízlý spodek úzké plechovky od koly. Jako základ Totora jsem použila zmačkaný alobal, aby byla menší spotřeba fima (není to zrovna nejlevnější materiál).

Jak můžete vidět, koupila jsem si konečně řezací podložku! Neocenitelná pomoc. Už se nemusím bát, že zničím nábytek. :-D Jemnější modelování jsem dělala koncem štětce nebo i špičkou namáčecího pera. Fimo je fajn materiál, ale protože se používá hlavně na miniatury (asi kvůli ceně), je to dost piplačka. Pravda, velký Totoro i kmen z plechovky se dělali dobře, ale kupo a Vivi byli chvílema na zabití. Ale je to dobrý trénink trpělivosti (mně se to obzvlášť hodí).

Tahle soutěž mě příjemně překvapila. Některé výrobky, které se v ní objevily, jsou vážně moc hezké. Kupo z Final Fantasy XIII-2 je nádherný (i když ten stojánek se srdíčkem se mi k němu moc nehodí). Roztomilé a nostalgické jsou pokémoní prstýnky a keyblade z Kingdom Hearts je skvěle vypracovaný. Autorům tleskám.

Tak, další účast v animefestí soutěži je úspěšně za mnou a můj stůl teď hrdě zdobí stojánek s kupem a Totorem, zatímco Vivi si užívá společnosti originální figurky princezny Garnet.

Rozhodla jsem se, že se naučím dělat kyarabeny. Ne že bych chtěla trávit každý den tři hodiny výrobou oběda, ale pro zvláštní příležitosti je to roztomilé. V každém případě, nacpat nádherný a povedený kyaraben do té malinkaté krabičky, která se nazývá bento box velikosti S-M, je docela těžké a proto jsem se rozhodla nejdřív trénovat na talíři. A co by mohlo být lepším tématem než můj oblíbený Totoro? Jako tvar je docela jednoduchý (aspoň jsem si to myslela).

První pokus proběhl tajně v době, kdy byl Daji v práci. Pro jistotu, kdybych to úplně zkazila. Tady je výsledek:

Na poprvé to není tak špatné, i když... řasa se trhala, ucho je každé jinak velké, plněná rýže také nebyla nejlepší nápad (pokud se tedy nevyžíváte v tom, že náplň z párků, rajčat a další zeleniny vypadá jako Totorovy vnitřnosti).

Druhý pokus jsem uskutečnila hned následující den, kdy jsem připravovala oběd pro Dajiho. Výsledek vypadá o něco lépe:

Totoro má správnou šedou barvu, rýže není plněná, přidala jsem víc kytiček a těch malých černých potvůrek. Ale zase se pár chybek najde. Například poměr malého a velkého Totora. Také tvarování rýže je málo přesné. Ale cvičení dělá mistra, takže věřím, že jednou narovnám do bento boxu dokonalý úhledný oběd s anime charaktery. Pro tentokrát byl však úkol splněn - Daji byl svým oběděm (který se časem blížil spíš večeři) nadšen a já jsem za to moc vděčná.

No, těch fotek zas tak moc není, ale tak aspoň ilustračně:

hala KC Zahrady

tady jsme si koupili plagát a několik placek

ani odsud jsme neodcházeli s prázdnou

cosplay kam se podíváš

hezká lištička

nechybělo ani maid café, zde obsluha mezi stánky

v hale je i kavárna/bufet, kde jsme odpočívali... Daji je bez internetu v mobilu jako bez nohy

v jediný den, kdy nepršelo, bylo na zahradě Zahrady docela živo

a prodávalo se zde i výborné sushi... mňam

Yuffie a její přednáška o Pokémonech

na přednášku o FF XIII došla Yuffie stylově v cosplayi Lightning

na přednášce Jak udělat con moc lidí nebylo a tak se mohl Moti v klidu natáhnout

dvojice autorů na křtu Vějíře 3

dražba šampaňským politého Vějíře

RPG naživo: soustředění u černé magie

Další otaku akce je za námi. Advík 2011. Musím říct, že jsem od něj moc nečekala. Po nepovedeném ročníku 2010 jsem se moc netěšila. Minulý rok to totiž bylo takové nemastné, neslané, jakoby rozplizlé. Kvalita programu nevalná, většina přednášejících nepřipravená. Zaujali nás pouze dva workshopy, laser game a Singstar. Aspoň jsem ale mohla strávit spoustu času v manga knihovničce. Ovšem jak už zmínil Syky ve svém reportu, ohlášená změna vedení nám dala aspoň kapku naděje. A když už nic jiného, byli jsme zvědaví na Vějíř 3 a jeho křest. (Juchuuu, poprvé jsem spoluautor publikovaného komiksu.) Takže jsme já a Daji ve středu vyrazili směr Praha a ubytovali jsme se u kamarádky (díky Peťo a Honzo, zachránili jste nás).

10 cliché zákonov v anime (Lucia Bucsiova) - Jako první bod programu to vůbec nebylo špatné, docela zábavné, přednášející sympatická.I když z těch deseti cliché bych teď vyjmenovala asi jen dvě.

O historii RPG a videoher obecně (Yuffie) - Naše první setkání s Yuffie. Tahle zajímavá osůbka nám vlila do žil celou infuzi naděje, že letošní Advík bude kvalitní. Dozvěděli jsme se spoustu informací, které navíc byly podané zábavnou formou.

Titulky vs. dabing, překlad vs. originál (Drakarn) - Ne, tohodle přednášejícího už nikdy nechci slyšet přednášet. Odchod po 15 minutách.

Manga průmysl (Saint) - Skvělý začátek pátku. Saint umí přednášet, má teoretické znalosti i osobní zkušenosti a je to prostě sympaťák.

Pokémon: průlet herní historií (Yuffie) - Po povídání o historii videoher bylo jasné, že Yuffie bude jistota kvalitní přednášky. Ani Pokémoni nezklamali. Docela nostalgická a vtipná přenáška. Asi vytáhnu z hlubin svého počítače emulátor a chytím úplně všechny Pokémony.

Úvod do klasických technik animace (Vrzka) - Vrzka nepřednášela, protože se nedostavila, takže to za ni vzal nějaký org, který přednášet vůbec neuměl. Dokázal vyprodukovat nejkratší přednášku Advíku, trvala 12 minut. Žádnou novou informaci jsem nedostala.

Final Fantasy XIII (Yuffie) - Protože FF XIII hraju, nemohla jsem si to nechat ujít. Yuffie sama na začátku řekla, že to není moc připravená přednáška, přesto to nebylo špatné. Osobně jsem si z toho odnesla nové teorie, jak je možno FF XIII vnímat. Jinak, Yuffie přišla stylově oblečená v cosplayi Lightning. Za to má u mě bod navíc.

Křest Naruta (Crew) - Vůbec jsem nečekala, že to bude tak dobré. Zajímavé povídání a ukázky, porovnání japonského originálu s českým překladem. Musím před Crew smeknout. Vložili do Naruta hodně úsilí a je to na výsledku vidět.

Jak udělat con (Storyteller) - Přednáška by se mohla jmenovat Uspořádání conu je těžká a nedoceněná práce. Bylo to základní zhrnutí toho, na co všechno musí organizátoři myslet. Osobně jsem od přednášky čekala trochu víc. Můj dojem navíc kazili 2 lidi, kteří si z toho dělali promenádu a věčně courali ven a zase zpátky na přednášku. Hrozně to rušilo.

Tokyo Game Show (Michal Mlynář, Bonusweb) - Příjemné nakouknutí na výstavu skrze prezentaci fotek, bylo to vlastně povídání o osobních zážitcích z několika ročníků výstavy.

Shin Megami Tensei (Laharl + Orochi) - No, kurzy přednášení kluci určitě nebrali, ale nějaké informace jsme se dozvěděli a tak to v důsledku nebylo zas tak špatné. Chtělo by to rozhodně zlepšit přednes a připravenost.

Manga burza - Vlastně ani není o čem psát. Skoro nic tam totiž nebylo a tak jsme zklamaně odešli.

Křest Vějíře 3 - Já a Syky jsme měli premiéru v roli autorů jednoho z příspěvků. Probíhalo to docela v pohodě, byla tam příjemná atmosféra. Ale ve skutečnosti jsem nečekala, že si někdo pro podpis opravdu přijde. Milé překvapení.

Bento - zázraky v krabičce (Saint) - Opět skvělá přednáška. S Dajim jsme toho o bentech přečetli už opravdu hodně, viděli jsme asi milion fotek a jeden bento box máme doma, takže už máme i zkušenosti s přípravou. Saint to všechno dokázal perfektně shrnout a navíc přidal osobní zážitky z Japonska.

Sushi workshop (pan Kawasumi) - Poslední den Advíku jsme zahájili tímto worskshopem. Pan Kawasumi je velmi milý pán, dozvěděli jsme se několik nových vychytávek a dostali jsme spoustu inspirace na vlastní sushi. Ty kousky, které se v průběhu workshopu objevovaly na talíři, byly geniální.

Jak vysvětlit anime ostatním (Wizardy) - Pro mě osobně velké překvapení. Čekala jsem průměrnou přednášku a ve skutečnosti to byla neskutečně vtipná beseda s využitím Anime News Nina. Super.

RPG naživo (Sykysan + Moti) - Program, který vymysleli naši kamarádi. Já i Daji jsme byli betatesteři, což nás velmi těšilo, protože to byla sranda. Myslím, že příjemné oživení programu a jsem ráda, že se to zůčastněným líbilo. Na Motiho stránkách budete moci časem najít podrobnou reportáž o RPG naživo včetně kompletních pravidel.

Homosexuálové ve videohrách (Yuffie) - Celý Advík jsme asi nemohli zakončit lépe než přednáškou od Yuffie. Opět velmi vtipné.

Program. Přednášky probíhali neustále a jejich kvalita byla většinou velmi dobrá. Navíc přibylo promítání.

Laser game. Trochu mě to mrzí, minulý rok to byla sranda.

Grekovu přednášku. Fronta byla až ke schodům, neměli jsme šanci se tam dostat. Grek by mohl přednášet klidně v Kino salóně a volné místo by tam nebylo ani jedno.

Yuffie. Ta holka prostě umí dělat zajímavé přednášky.

Sushi. Sushi, které se prodávalo venku bylo výborné a sushi workshop inspirativní.

Asi 8 placek, 3 mangy, Vějíř 3, vějíř, plagát Haruhi, lístek do tomboly, hodně japonského jídla.

Víc orgů při vstupu. Kdyby ve čtvrtek při odbavování u vstupu bylo aspoň o dva lidi víc, hodně by to pomohlo.

Anotace v programu. Často jsme tápali o čemže ty přednášky vlastně mají být.

Manga knihovnička. Ne že bych na ni měla letos hodně volného času, ale i krátké pauzy by se tam trávili příjemně.

Singstar. Ty večery na minulém Advíku, kdy jsme si doslova vyřvali hrdlo, byli hodně fajn. I když, jak pro koho. Ostatním to moc příjemné být nemuselo.

Všudypřítomné pivo. Na con, kde je převážná většina účastníků nezletilá, pivo prostě nepatří.

Letošní ročník se opravdu povedl.

Jak fanoušci anime ví, tento víkend se uskutečnil už osmý ročník Animefestu. Byla jsem na něj už potřetí a za tu dobu se pro mě stal jakýmsi mezníkem v kalendáři. Události prostě dělím každý rok na před Animefestem a po Animefestu. S kamarády se na ten další těšíme už v okamžiku, kdy sedíme ve Scale na zakončení. Celý rok pravidelně sledujeme stránky Animefestu a děláme přípravy. U mě to bylo ze začátku všechno takové nejisté, jako "Mám se vůbec do těch soutěží zapojovat? A co když se mi nepovede cosplay?", takže jsem otálela a nakonec z cosplaye nebylo nic. Dorazila jsem tedy v poměrně normálním oblečení a sledovala jsem aspoň tu spoustu odvážlivců kolem sebe.

Nemůžu nezmínit také cosplay z mých oblíbených FF XIII, ačkoliv má mezery, tak jsem ráda, že se tam aspoň nějaký objevil.

Ale to už předbíhám. Než jsem se dostala na samotný Animefest, musela jsem samozřejmě projít registrací. Mám to štěstí, že už v Brně bydlím, takže jsem v pátek mohla přijít s dostatečným předstihem do Bakaly, abych čekala asi jen 3 minuty v mini frontě. Musím organizátory pochválit, šlo jim to pěkně od ruky. Tento rok mě zklamali přívěšky, ale na druhou stranu se mi poprvé opravdu líbil plagát, tak jsem si i přívěšek vzala s tímto motivem. Jiný mě nezaujal.

První den jsem strávila s Dajim a s přáteli ve Scale. Po zakoupení plagátu a placky Animefestu jsem sledovala zahájení, které bylo docela běžné (a chvilku i dojemné) a byla jsem zvědavá na AMVčka. Některá byla celkem vtipná, žádné mě ale vyloženě "nepraštilo" do očí svojí originalitou. Pouze mě pořádně praštila po hlavě písnička z AMV z Baccana. Ještě dnes se mi ozvala v hlavě a nechce ven. Pitomá písnička. Trochu mě ale zamrzela absence Sykyho AMV z Mononoke Hime. Jeho přípravu jsem měla možnost z povzdálí sledovat a od té doby obdivuju všechny tvůrce AMV, protože je to opravdu utrpení.

Hodně jsem se těšila na film 5 centimetrů za sekundu. Musím přiznat, že od Makota Shinkaie jsem viděla předtím pouze Beyond the Clouds a usnula jsem při tom. Ale na 5cm jsem slyšela jen samou chválu. A opravdu to byl moc hezký film. Následné vyhlášení webových soutěží bylo mírně napínavé, protože soutěže fanfikce se zúčastnil také Syky, porotě se však líbili jiné příspěvky. Vyhlášení bylo i milým zavzpomínáním na výtvory fanoušků počas roku a opět se tam objevilo i Sykyho jméno (jak to ten kluk dělá, že je všude?), také však Motiho, Dajiho a moje. No, snažili jsme se. :)

Na dobročinnou aukci jsme já a Daji nezůstali a šli jsme obhlédnout stánek s plyšákama. Totora "překvapivě" neměli (ačkoliv jsem se později dozvěděla, že někde ve Scale se dal sehnat Totoro baťůžek), ale objevili jsme plagáty. Spokojeně jsme si odnesli jeden plagát Ouranu, tři různé plagáty K-ON a dokonce jeden plagát z Final Fantasy XIII.

Přestože jsme původně plánovali návrat na Loups=Garous, melancholická nálada z 5cm za sekundu mě mírně uspala a tak jsme se vydali domů.

Ačkoliv jsme spali víc, než míváme na Animefestu ve zvyku, stejně se nám v sobotu podařilo zaspat a my jsme nestihli přednášku Touhou. Prý jsme ale až tak o moc nepřišli. Jsem však opravdu ráda, že jsme přišli včas na Studio SHAFT. Grek nezklamal a já mám teď tolik seriálů na koukání, že nevím, kde začít. Vtipné a přínosné. Po této přednášce šel Daji na Hanafudu a já jsem se potulovala kolem stánků. Podařilo se mi ukořistit figurku Dagger z FFIX (Syky s Motim mají zas fantastického Steinera ze stejných FF) a také klíčenku s figurkou Yuki Nagato z Haruhi. Slíbila jsem letos její cosplay, ale nestihla jsem. Ovšem na příští rok bude. Už na něm pracuju. :)

Z dalších přednášek jsme s Dajim navštívili Cenzúru, Pět důvodů, proč japonské hry nejsou jen pro Japonce, Kimono - nikdy nebo navždy! a Od inšpirácie k vykrádaniu.

Obě Miyiny přednášky musím pochválit. Jak Cenzúra, tak Vykrádanie byly vtipné a zajímavé. Kůl místo kříže v kostele (cenzura náboženských smybolů) a absence zbraní nebo cigaret v mávajících rukách mě opravdu rozesmáli.

Přednáška Pět důvodů, proč japonské hry nejsou jen pro Japonce vystihla zase všechny prvky, kvůli kterým mám japonské hry tak ráda (až na ten strach, horory nemusím).

U přednášky o kimonu zase obdivuji všechny dívky, které se do něj nechali dobrovolně obléknout. Osobně se mi toto tradiční japonské oblečení velmi líbí, ale nejspíš si nenechám svázat poprsí gázou, aby se mi vešlo do kimona a následně obmotat a stáhnout břicho pásem dlouhým přes 3 a půl metru. Obávám se, že bych si ho mohla rovnou zavázat jako mrtvola (položit pravou stranu přes levou), protože bych asi vydechla naposledy.

Musím zmínit, že všichni přednášející, které jsem si mohla poslechnout (a netýká se to jen soboty), byli velmi dobře připravení, měli dobrý projev a zajímavá témata. Nebýt několika technických problémů, tak by to bylo prakticky dokonalé.

Jedním z vrcholů toho dne byl pro mě film Šinko a kouzelná šošolka, který byl moc milý a krásný a byl příjemnou změnou mezi tolika přednáškami. Také nezklamalo Malé divadlo kjógenu, které mám velmi ráda a málokteré jejich vystoupení si nechám ujít. Překvapilo mě však, kolik lidí v plném sále Bakaly ještě nevidělo ani jednu japonskou frašku. Přemýšlela jsem, jestli je tam tolik mimobrněnských nebo jestli je můj zájem o divadlo tak ojedinělý. Ani jednomu se mi nechtělo věřit.

Druhým vrcholem dne pro mě mělo být promítání Hetálie, ovšem kvůli problémům s titulkami se posunulo a poněvadž jsme měli za sebou náročný den a nevěděli jsme, jak moc se to protáhne, vydali jsme se raději domů.

Ani jsme se pořádně nerozkoukali a už tu byl poslední den Animefestu. Pro nás začal výborným filmem O dívce, která proskočila časem. I když jsem ho viděla už dříve, opět ve mně zanechal hluboký dojem. Tak povedený film se vidí málokdy. Zároveň se tu opět potvrdilo, že organizátoři Animefestu vybírají pro své návštěvníky kvalitní filmy a za to jim patří velký dík.

Následná přednáška Procházka světem mangy pro dívky mě překvapila tím, že byla především přehledem historického vývoje a tím byla zajímavá i pro mě. Osobně totiž, až na výjimky, shoujo mangám a shonen-ai neholduji, toto bylo však přínosné rozšíření znalostí.

Poslední film tohoto Animefestu, Trigun, byl zábavným zakončením, u kterého se smál celý sál a pozvedl tak náladu přítomných. Hned potom bylo totiž už jen zakončení conu, což obvykle nijak veselým bodem programu není. Uvědomíte si totiž, že letošní Animefest skončil a vy musíte čekat celý rok na ten další. ROK. Tak dlouhá doba. No, snad aspoň stihnu udělat cosplay, zůčastnit se co největšího počtu soutěží, zkouknout hromadu anime, přečíst několik mang a ještě udělat úspěšně dvoje státnice. Když nad tím tak přemýšlím, zas tak moc dlouhá doba to není. Ještě budu mít co dělat, abych to všechno stihla.

Tak a je tu další soutěž s Animefestem. Dlouho očekávané Festovní přívěsky, na které jsem se těšila asi nejvíc. Bohužel to dopadlo jako vždy, tzn. posílala jsem své příspěvky na poslední chvíli.

Nesměl chybět zástupce mých milovaných mooglů ze série Final Fantasy, kterého jsem vytvořila pro přívěsky už minulý rok, ale nakonec jsem ho do soutěže neposlala. (Ani nevím proč.) Ovšem druhý příspěvek byl problém. Na původně zamýšlenou Asuku Langley z NGE mi nezbyl čas (ach, ta škola) a tímto se omlouvám Sykymu, který je jejím velkým fanouškem a moc se na ni tešil. Ten plagát ti ale klidně vyrobím dle přání, Syky.

Nakonec jsem se tedy rozhodla pro domo-kuna, pro něhož je tvar klíčenky perfektní. Avšak stejně pečlivé propracování jako v případě moogla nebylo možné, protože jsem měla pouze půl hodiny do uzávěrky. Narychlo jsem tedy vyřízla texturu fialové deky z fotky z tohoto článku na mém Mlsném blogu a upravila jsem barvu dohněda. Na to jsem v Corelu nakreslila zbylé tvary a necelých 10 minut před uzávěrkou jsem výtvor poslala. Ale dost mě mrzí, že jsem to zase nechala na poslední chvíli, protože domo-kuna mám moc ráda a určitě by si zasloužil důstojnější prezentaci. Snad příště.

Soutěže Festovní přívěsky se zůčastnili také dva naši přátelé, výše zmíněný Syky a také Moti, jehož Dango Daikazoku je mým favoritem a moc se těším, až ho budu mít na klíčích. I kdyby se totiž čirou náhodou nedostal mezi Festovní přívěsky, tak si ho vyrobím sama. Je totiž hrozně roztomilý.

Nedávno byly konečně zveřejněny výsledky soutěže Anime Sněhuláci. S Dajim jsme se zúčastnili jako tým a do soutěže jsme poslali 2 sněhuláky. A jak jsme dopadli? Nejlépe, jak to šlo - náš Nekobus vyhrál první cenu a Totoro druhou. A protože ceny byly stejné, získali jsme 2 mangy a 2 Animefest kalendáře (jeden tedy poputuje k našim přátelům - k Sykymu a Motimu na privát). Už se těšíme na převzetí a moc děkujeme hlasujícím, jsme rádi, že se sněhuláci líbili.

A teď blíže ke konkrétním příspěvkům.

Naši pravidelní čtenáři (pokud nějací jsou) a možná i ti nepravidelní (náhodní kolemjdoucí), si možná všimli nového vzhledu blogu. Říkali jsme si, že by se už mohlo něco změnit. Navíc, Totoro v záhlaví napovídal, že se jedná o otaku stránky. Jenže v rubrikách Anime a Manga nebyl zatím ani jeden článek (vím, měli bychom to napravit). Takže změna na fotku se sushi je asi docela vhodná. (Kdoví, možná se v brzké době objeví v záhlaví nějaká manga, třeba Zázvor. Pokud jste ještě o této úžasné české manze neslyšeli, těšte se na některý z příštích článků.)

Nový vzhled snad bude signalizovat také novou aktivitu. Doteď jsme se s článkama moc nepřetrhli, doufáme ale, že to v budoucnu bude lepší. Budeme se určitě snažit.

Většina českých a slovenských příznivců mangy a anime se nejspíš shodne na tom, že brněnský Animefest je nejlepší otaku akce u nás. Já a mí přátelé se na ten jeden víkend v roce těšíme celých 12 měsíců . Ale ani mimo tuto akci nemáme kdy zahálet. Tým Animefestu totiž vyhlašuje soutěže po celý rok. A letos jsme se poprvé zúčastnili i my.